úvodní strana › Být a hledat dobré lidi

Být a hledat dobré lidi

9. říjen 2012 v 03:51 | Luboš Pokorný | koment: ( 0 ) | přečteno: 1663 | známka: 1
  Během mého studia v Japonsku se setkávám se studenty z celého světa. Máme tak možnost společně trénovat jako partneři. Je to veliká možnost se osobně seznamovat a studovat rozdílné pohyby, přístup ke studiu, vyspělost, pochopení a pocity útočníka. Tak máme možnost mít osobní trénink a poznat, jaký je opravdu člověk uvnitř. Pokud sledujete některé studenty, tak u mnoha z nich jejich pohyby vypadají nádherně, bojovně, silně, vizuálně přesvědčivě. Jakmile máte možnost s nimi trénovat a nahlédnout do jejich nitra, jste často překvapeni, jak to, co vypadá zvenčí silné, je uvnitř slabé. V tom momentu ne, že ho posunuji pod úroveň mé osoby, ale vážím si ho za tu zkušenost, že je jaký je a tím mi dává další vědomost v mém studiu.

 

Během mého studia v Japonsku se setkávám se studenty z celého světa. Máme tak možnost společně trénovat jako partneři. Je to veliká možnost se osobně seznamovat a studovat rozdílné pohyby, přístup ke studiu, vyspělost, pochopení a pocity útočníka. Tak máme možnost mít osobní trénink a poznat, jaký je opravdu člověk uvnitř. Pokud sledujete některé studenty, tak u mnoha z nich jejich pohyby vypadají nádherně, bojovně, silně, vizuálně přesvědčivě. Jakmile máte možnost s nimi trénovat a nahlédnout do jejich nitra, jste často překvapeni, jak to, co vypadá zvenčí silné, je uvnitř slabé. V tom momentu ne, že ho posunuji pod úroveň mé osoby, ale vážím si ho za tu zkušenost, že je jaký je a tím mi dává další vědomost v mém studiu.

Pak jsou studenti, kteří jsou nenápadní, ale uvnitř cítíte bojovnost, oddanost, sílu, pochopení, které díky jejich skromnému a dobrému srdci je těžké spatřit. Kolikrát se zastydím sám nad sebou, že si občas myslím něco, co posuzuji jen z toho, co vidím. Ale kdybych si to neuvědomoval, asi bych zůstal slepý a hloupý. A jsem tak vděčný za vše; že mi bylo ukázáno, jak dlouhou cestu mám ještě před sebou.

Vždy jsem se snažil trénovat se starším studentem. Lepším, silnějším, slabým, starým, mladým, se ženou nebo s hromotlukem. Jakmile jsem měl z někoho strach nebo velký respekt, snažil jsem se s ním spojit, abych ho poznal osobně a mohl jsem pochopit, nebo se od něj učit. Každý mi něco dal a od každého jsem se učil a učím. Dnes, v mém případě, kdy nejen studuji, ale i učím, střídám ukeho (uke - ten, na kterém se provádí technika; ten, kdo přijímá). Každý je individuální a jinak reaguje. S každým technika a celkový pohyb vychází jinak. Pokud cítím ze studenta, že je silný, nebo v něčem výjimečný, – myslím tím dobrý bojovník, dobrý student, talent – využiju ho jako ukeho, abych na něm mohl předvést techniku. Tím si ho přečtu a zároveň se od něj učím. Saji z něj to dobré pro mě a seznamuji se s tím, co je špatné. Současně je to také studium pro ukeho, studenta, kterému předáváte osobně. Tak, jak já cítím jeho osobnost, tak i on přijímá mou osobnost (kuden – osobní přenos). S těmito zkušenostmi dokážete číst informace i z toho, co vidíte. Každý svým pohybem mluví. Svým vystupováním a i slovem. A to se ukládá do srdce a podvědomí. To je Ninpó.

Dříve jsem byl Sókem často požádán, abych vybíral lidi na ukázku. Občas mi bylo doporučeno, abych vybral určité lidi. Byla to kontrola těch dotyčných, co v nich je a na jaké jsou úrovni. A to se ukáže až ve chvíli, kdy jsou vhozeni do prostoru v čase, kdy to neočekávají a nejsou připraveni. V té chvíli jste pak překvapeni, co vidíte.

Sóke (velmistr školy) často dá studentovi zbraň a nechá ho napospas, co předvede. Chcete-li poznat, jaké je studentovo taijutsu, dejte mu do ruky zbraň.

Kdysi Sóke vyprávěl, jak si jistí tanečníci zaplatili za to, že se mohli dívat na nejlepší tanečníky světa. Svým zrakem vsakovali dokonalé pohyby, svými zkušenostmi rozuměli pocitům. A to se ukládalo do jejich srdcí.
I to je studium.

Jednou jsem trénoval v Japonsku se studentem, který se sice snažil, ale celkově to bylo opravdu špatné. Ovlivňoval mě, a i když se hlídám a kontroluji, cítil jsem, jak se přizpůsobuji jeho pohybům. To je nebezpečné! V tom momentě jsem si vzpomněl, co mi kdysi Sóke často připomínal: „Buď a hledej jen dobré lidi.“

To, co vidíme, s kým se setkáváme, v jaké společnosti a prostředí jsme, takoví pak sami jsme. Proto je důležité být a hledat dobré lidi. Dobrého partnera pro trénink, v životě, dobrou společnost, prostředí. A dobrého učitele!

Luboš Pokorný

ˆ nahoru
K tomutu příspěvku není možné přidávat Vaše komentáře.