úvodní strana › Godan test (Sakki test)

Godan test (Sakki test)

25. říjen 2012 v 00:52 | Luboš Pokorný | koment: ( 0 ) | přečteno: 2293 | známka: 1.8
Letos začala doba, kdy studenti a učitelé jsou zmateni ohledně Sakki testu. A to z důvodů, že někteří učitelé si vyžádali od Sokeho povolení, aby mohli na svých seminářích provádět Sakki test. Nedávno Mark Lithgow napsal článek na Facebooku, kde popisuje svoje pocity a rozhovor se Sokém, aby se ujistil, jak to vlastně se Sakki testem je. Nedalo mi to nereagovat a musel jsem něco napsat. Jelikož se s tím setkávám osobně a nesouhlasím s tím, i když tomu rozumím a vím, že vývoj nezastavím a ani nemohu stím nic udělat. Ale aspoň tak mohu vyjádřit své pocity a úvahy, které mohou zaznamenat dobu a i někoho oslovit.

 

V posledních letech Sóke povolil na žádost některých 15. Danů provádět Sakki test mimo Japonsko pro pomoc studentům, kteří se nemohou dostat do Japonska. Letos těchto žádostí přibývá, většinou se jedná o semináře, které se poslední dobou nazývají TAIKAI. To je první věc, se kterou nemohu souhlasit, a musím zde napsat, proč s tím nesouhlasím, neboli se s tím neztotožňuju.  Název TAIKAI je sice pouhé slovo znamenající v překladu setkání. Jenomže toto slovo bylo používané Sokem jako název semináře, který se pořádal ve světě. Myslím, že název semináře se dá nazývat různě. Já sám jsem chtěl název pro mezinárodní seminář, který jsem pořádal ve své zemi.  A požádal jsem Sókeho o název.  Sóke mi dal název, který byl trefný a jedinečný. A přitom to bylo z mé strany jako stálé propojení se Sokem. A také to nikoho nekopírovalo ani nemátlo.

Ale vraťme se k Sakki testu. Na první 3 cesty do Japonska jsem si musel půjčit peníze od lichvářů. Protože v té době mi banky nechtěly půjčit. A věřte mi, že návrat dluhu nebyl vůbec jednoduchý. Pak, když se zlepšila doba, půjčoval jsem si peníze od banky. A i dnes, po 20 letech, když jsem často na tom špatně, tak si musím vypomáhat úvěrovou kartou, abych mohl v Japonsku přežít a studovat několik měsíců. Pak po návratu dělám vše pro to, abych mohl splácet a nadále studovat a vrátit se za Sókem. Ptám se: Opravdu ti studenti nemají možnost navštívit Sókeho v Japonsku? Již jsem se setkal s takovým godan testem mimo Japonsko. A protože i já jsem 15. Dan, byl jsem přirozeně vtažen do této situace, která se vyvíjela tak, jak už byla předem tvořená. Studenti, kteří se tam podrobili zkoušce, nevypadali na to, že se nemohou dostat do Japonska. Sil měli dost a i peníze na to, aby se zúčastnili tohoto semináře, kde se konala i zkouška na 5. dan. Co mě nejvíce zarazilo, bylo to, že původně jsem myslel, že ta zkouška bude pro pomoc té země, ve které se seminář pořádal. Bylo to na základě rozhovoru, na který jsem byl pozván. Ale nemile jsem byl vyveden z omylu. Ti, kdo byli z oné země, odmítli a zkouška se prováděla na dvou studentech, kteří byli z jiné země. Ale myslím, že je nelze odsuzovat. Oni jen využili situace, kterou jim připravili učitelé 15. Danu. Je to opravdu pro pomoc mladším studentům, anebo pro vlastní reklamu a udržení pozice? Mark vycítil stejný či podobný problém a zmatení lidí, a proto se na to zeptal osobně Sókeho. Ale Sóke odpověděl tak jako vždy. Jde o to, co chceme slyšet. Sóke zkouší, pozoruje a ví, že nezabrání vývoji. A proto pozvolna povoluje. Dává jen to, co žádáme. Bojím se, že sami měníme budoucnost, aniž by byl už čas.

Já jsem šel na Godan test až po několikátém odmítnutí neboli tichém nezúčastněním se, i když to bylo na žádost Sokého. Sokému jsem říkal, že mám čas a že chci studovat, to je pro mě důležité. Když přišel můj čas, a to vycítili i mí Buyu přátelé, kteří jako starší studenti a již tehdy Shidoshi mě poslali na zkoušku, šel jsem na zkoušku s tím, že buď zemřu anebo budu žít. Neboli řečeno, buď jsem dobrý, nebo jsem nedospěl ke zkoušce a jsem špatný. Kdybych neprošel, nebo prošel, ale zkouška by byla z mé strany podivná,  dodnes bych se hanbil sám nad sebou. Byla by to pro mě má vlastní prohra a uvědomění, že mám čas a musím ještě hodně studovat. Ale když vidím poslední roky godan test, obávám se, že lidi ztrácejí respekt. Mnozí přijdou a hned první den v Japonsku na tréninku se sami na zkoušku přihlašují. Vlastně musí, protože přijeli jen na pár dní, a pokud hned neuspějí, tak mají tak dva či tři tréninky, aby uspěli a mohli se vrátit domů jako učitelé. Viděl jsem i takové, co si sedli úplně bez respektu a se žvýkačkou v puse a žvýkali, div se jim huba neroztrhla. Někteří se svými řečmi pokoušeli o srandu a rozesmát ostatní. Jde tady u těchto lidí o zkoušku, anebo o to, aby byli oficiální učitelé? Já říkám to druhé, ale jsou i jiné názory. Jsem také zhrozen nad tím, že jsem se setkal s lidmi, kteří šli na Godan test s tím, že mají 4. Dan od Bujinkan učitele, ale předešlé stupně a certifikáty nebyly nikdy z Bujinkanu a ani není doloženo, že jsou pravé. Často jsem také viděl falešné certifikáty. U některých nebylo ani zjišťováno, zda mají 4. Dan. Je zajímavé, že u těch, kteří opravdu studují a jsou poctiví, se vyžaduje přinést certifikát na 4. Dan. Abych byl správně pochopený - nejde tady o Sókeho. Tento problém vychází od učitelů, kteří doporučují tyto lidi. Píši „lidi“, protože nemohu o nich psát jako o studentech.

Sóke stále učí přísně a poctivě osobně každého z nás. Jeho Budó a cesta je správná. Alespoň já jsem o tom přesvědčen už od samého začátku, kdy jsem se poprvé sešel osobně se Sókem. Ale to, s čím se setkávám(e), není Sokého Budó. To je to, co sami chceme. A Sóke dává to, co lidi žádají a chtějí. Proto bychom se měli vždy zamyslet, zda Sokeho odpověď  ANO – NE  je správně pochopená.  Věřím, že až mě takoví studenti budou žádat o zkoušku a já vezmu do ruky místo Shinaye Boken, budou přemýšlet, zda opravdu chtějí …

 

Co se týče mě, vždy jsem se bál a stále se bojím, abych neporušil Sokeho pravidla a nenastala sebemenší pochybnost o mé cestě dobrého studenta. Kdysi před lety mi Sóke říkal, bylo to v autě při cestě na společný oběd: Pokorný san, prosím, uč ve světě! A já začal cestovat a učit ve světě. To byl můj začátek mých seminářů mimo moji zemi.  Ohledně Sakki testu, když mi Sóke řekne, prováděj Sakki test, tak budu tak činit. Ale do té doby nebudu sám o něco žádat nebo chtít a tím měnit něco, na co správně nemám stále nárok a když má doba studenta neskončila.

 

Toto jsou mé pocity a mé úvahy. Bez toho, že bych chtěl tím někoho omezovat nebo se dotýkat.

 

Luboš Pokorný
15. Dan Bujinkan Hombu
16. července 2011

ˆ nahoru
K tomutu příspěvku není možné přidávat Vaše komentáře.